Čtení z pohledu logopeda

11.05.2020

Jak souvisí logopedie se čtením? Jak vést děti ke čtení? Co vše musí dítě zvládat, aby se naučilo číst? U kterých dětí mohou nastat problémy se čtením? Čtěte dál!

Logopedie se zabývá komunikačními , jazykovými a řečovými dovednostmi. Věnuje se komunikaci verbální i neverbální, mluvené i psané. Zajímá se o jazykový vývoj ve všech jazykových rovinách. Dovednost číst přímo navazuje na jazykový vývoj. Kvalitní jazykový vývoj a včasné řešení případných odchylek tvoří základ pro čtení (a psaní). Naopak čtení (a předčítání) pozitivně působí na jazykový vývoj. Máme z toho pořádný propletenec, ale věřím, že jedno je jasné - logopedie a čtení spolu velmi úzce souvisí!

Jak vést děti ke čtení? Základem je podnětné čtenářské prostředí. To zahrnuje:

  • vlastní příklad (dítě by mělo vidět, že dospělý čte knihu a že je to pro něj příjemná chvilka, velmi brzy začne dospělého napodobovat),
  • vhodný výběr knih pro dítě (doporučuji navštívit knihovnu, nechat dítě prohlížet, vybírat, zkoumat, zvolit si knihy dle svých zájmů, platí již u nejmenších dětí kolem 1 roku, lze se také připojit ke krásnému projektu Bookstart - s knížkou do života) ,
  • mít doma knihy stále k dispozici (aby si je dítě mohlo samo podat a prohlížet),
  • spojovat čtení s příjemnými emocemi (hezké, klidné společné chvilky).

Pracujeme na tom, aby dítě mělo ke čtení pozitivní vztah a aby se chtělo naučit číst. Vnitřní motivace je při osvojování nových dovedností (včetně čtení) velmi důležitá. A že čtení není snadné a motivace je potřeba snadno pochopíme z výčtu dovedností, které dítě ke čtení potřebuje zvládat:

  • Dítě vidí tvar, tj. písmeno. Vidí ho přesně, nezaměňuje ho s žádným jiným (zrakové vnímání - zrakové rozlišování tvarů).
  • Umí spojit tvar písmene s odpovídajícím zvukem - hláskou. Tuto hlásku dovede rozeznat mezi jinými (sluchové rozlišování). Koordinuje dobře zrakové a sluchové vnímání (intermodalita). K dostatečně zvládnutému spojení je nutná automatizace.
  • Umí spojit písmena i hlásky do slova (zraková a sluchová syntéza).
  • Přečte slovo a ví, co znamená. K tomu musí mít dostatečnou slovní zásobu, musí dobře rozumět řeči. V opačném případě se jedná pouze o dekódování písmen bez porozumění.
  • Slovo správně vyslovuje, jinak by ho obtížně četlo a především psalo (správná artikulace).
  • Rychlost nácviku čtení ovlivňují rozumové schopnosti.

Z uvedeného vyplývá, že problémy se čtením můžeme očekávat u dětí:

  • s oslabeným zrakovým vnímáním,
  • s oslabeným sluchovým vnímáním,
  • s oslabenou schopností propojit zrakový a sluchový vjem (intermodalita),
  • s malou slovní zásobou,
  • s nesprávnou artikulací,
  • s obtížemi v oblasti myšlení, pozornosti, paměti.

Kromě toho působí vlivy dědičnosti. U dětí, jejichž rodiče či prarodiče jsou dyslektici (nebo mají nediagnostikované problémy se čtením), je vyšší pravděpodobnost, že se i u nich vyskytnou obtíže. A zcela samostatnou kapitolou jsou děti cizinců, pro které je mnohdy náročné zvládnout český jazyk v mluvené podobě a nezřídka potřebují podporu i v oblasti čtení.

Pokud vaše dítě patří do některé z výše uvedených skupin, je na místě na to v posledním předškolním roce myslet . Existuje mnoho možností předškolní přípravy a mnoho odborníků (včetně mě), kteří vám rádi pomohou. Mou oblíbenou metodu Tréninku jazykových schopností dle Elkonina vám popíšu v některém z příštích článků.

(V článku byly použity informace z knihy Dyslexie v předškolním věku, O. Zelinková, 2012)