O vývoji výslovnosti

05.05.2020

Kdy má dítě umět L? Kdy má umět R? Kdy vyhledat logopeda? Není pozdě? Není brzy? Pojďme si na tyto otázky odpovědět. Pojďme se společně podívat na to, co je dobré vědět o vývoji výslovnosti.

Vývoj výslovnosti je velmi individuální a závisí na celé řadě faktorů, které by vydaly na samostatný článek a jistě ho brzy napíšu. Pro orientaci se uvádí tato tabulka:

Názorně ukazuje, kdy by si mělo dítě osvojit které hlásky. Ještě důležitější ale je, že ukazuje, jak postupuje vývoj hlásek jako takový, tedy jak na sebe hlásky navazují. To je velmi důležité a málo zmiňované. Dítě si osvojuje hlásky od těch nejjednodušších (samohlásky a snadno odezíratelné souhlásky P,B,M) až po ty nejsložitější (sykavky a Ř). Než dítě dojde od samohlásek k sykavkám a Ř uplyne přibližně 5 let, během kterých postupně přidává další a další hlásky souběžně s tím, jak se zlepšují jeho motorické dovednosti a sluchové rozlišování. Ve vývoji hlásek nelze přeskakovat, je nutné budovat pevné základy a postupně přidávat další hlásky. Jen pro ilustraci - bez perfektního zvládnutí T, D, N a L si dítě neosvojí R. Bez zvládnutí R a Š si dítě neosvojí Ř. A takových příkladů by se našlo více.

S přihlédnutím k výše uvedenému podle klasické logopedické literatury rozlišujeme výslovnost nesprávnou a vadnou. Nesprávná je výslovnost v případě, že dítě ještě některou hlásku neovládá a v řeči ji vynechává, nebo ji nahrazuje hláskou jednodušší (typicky u hlásky R, kdy dítě říká např. namísto slova ruka slovo juka, luka či wuka). Jedná se o běžný vývojový jev, nicméně po uplynutí doby uvedené v tabulce výše, je dobré se zamyslet, proč dítě danou hlásku ještě neříká, případně se podívat , zda zvládá všechny hlásky vývojově jednodušší. O vadné výslovnosti mluvíme v případě, že dítě vyslovuje určitou hlásku zcela nesprávným způsobem, který se v češtině nevyskytuje. Typicky se jedná o "ráčkování" (velární R) či mezizubní sykavky (viz obrázek). Pokud dítě začne kdykoli ve vývoji vyslovovat některou hlásku zcela nesprávným způsobem, je to důvod k návštěvě logopeda.

A jaké jsou z hlediska výslovnosti nejčastější situace , kdy je dobré neotálet s návštěvou logopeda?

  • když dítě po 3. roce věku neužívá téměř žádné souhlásky, řeč je převážně samohlásková a velmi obtížně srozumitelná,
  • když dítě po 3,5 letech při řeči vůbec nezvedá jazyk, řeč může znít i relativně dobře, ale chybí pohyb jazyka nahoru, který by umožnil správný vývoj hlásek T, D, N, L, R a Ř,
  • když dítě po 3,5 letech nahrazuje hlásku K hláskou T,
  • když dítě vyslovuje sykavky s jazykem mezi zuby,
  • když dítě "ráčkuje", tedy vyslovuje R v krku, velární R.

Zejména poslední tři uvedené případy jsou velmi časté nesprávné návyky. Zachytí-li se hned na počátku, lze dítěti poměrně snadno ukázat správný způsob tvoření a dítě na něj v krátké době přistoupí. Pokud se ale nesprávný návyk dlouhým užívání zafixuje, je pak logopedická terapie dlouhá, obtížná a bohužel ne vždy je výsledkem zcela správná výslovnost.