Jak přistupovat k logopedickým cvičením?

29.06.2020

Mnoho rodičů se velmi snaží podporovat vývoj výslovnosti svých dětí. Mají pro děti mnoho logopedických knih, hodně si čtou, pojmenovávají obrázky, děti po rodičích vzorně opakují předříkávaná slova, přesto často například sykavky nezní tak, jak by měly znít... Proč?

Jestliže dítě neví, jak určitá hláska vypadá a zní, neumí napodobit hlásku samotnou, není možné, aby se opakováním jakýchkoli slov či čtením všech dostupných logopedických knih hláska napravila!

Připadá mi důležité zde zmínit fáze vyvozování hlásek:

  • Přípravná fáze, ve které se učíme dovednosti potřebné ke správnému tvoření hlásky, např. foukání nebo přesně cílená cvičení rtů, tváří a jazyka. Velmi dobře se provádí i v rámci skupinové logopedie v mateřských školách, dětských skupinách či logopedicko-preventivních kroužcích.
  • Fáze vyvozovací, ve které je vše správně nastaveno a vyvodí se správně vypadající i správně znějící hláska. Měla by být prováděna individuálně a pod dohledem zkušeného logopeda.
  • Fáze fixace, ve které se nově vyvozená hláska postupně zapojuje do slabik a slov podle obtížnosti, nejčastěji nejdříve na začátek slov, pak na konec slov, a když se dobře daří, tak i uprostřed slov. Je potřeba časté domácí procvičování s podporou logopeda.
  • Fáze automatizace, ve které se nově vyvozená hláska začíná zapojovat do vět, vyprávění, popisu obrázků, říkanek, písniček... Na závěru této fáze by měla být (jak již název napovídá) hláska automaticky užívána v řeči kdykoli a kdekoli.

Co pro to můžete jako rodiče udělat?

Je dobré si říci, kterou hlásku dítě nevyslovuje správně, vyzkoušet si sami na sobě, jak se vlastně hláska tvoří - co dělají rty, co dělají tváře, co dělá jazyk, jak dýcháme... Pomocníkem vám mohou být některé chytré logopedické knihy, např. Zábavná logopedie od Ireny Šáchové, kde je vše pěkně popsáno. Dobře si hlásku "osahejte", a pak ji zkuste ukázat svému dítěti, zkoušejte spolu, hledejte ten správný zvuk a způsob tvoření... A možná na to spolu přijdete. V poslední době mám velmi dobrou zkušenost s několika rodinami, kde děti takto udělaly opravdu velké pokroky.

Když se to ale nedaří, nevěříte si, nebo se do toho prostě nechcete pouštět, je dobré vyhledat logopeda. V případě, že dítě některou hlásku již vyslovuje zcela vadným způsobem (typicky ráčkování či mezizubní sykavky), pak rozhodně nic doma nezkoušejte a vyhledejte logopeda co nejdříve!

A jak doma trénovat?

  • Respektujte aktuální fázi vývoje hlásek. Rozhýbávejte jazýček, hledejte správnou pozici pro výslovnost dané hlásky, postupně zapojujte do slabik a slov, pak teprve do vět a říkanek... Vždy až po zvládnutí jednoho stupínku postupte na další, nepřeskakujte, nevyplatí se vám to. Když půjdete postupně, pomaličku, polehoučku, to "nejhorší", co se vám může stát je, že vám dítě uteče - tj. samo poskočí ve vývoji a začne hlásku spontánně a zcela správně užívat v řeči a žádné další cvičení již není třeba.
  • Trénujte krátce a často. Lepší jsou 2 minuty 2x denně, než hodina jednou týdně.
  • Zařaďte logopedická cvičení do denního režimu. Např. procvičte jazyk vždy před čištěním zubů, když je dítě v koupelně u zrcadla. U předškoláků doporučuji pojmout logopedii trochu i jako předškolní přípravu a dát si 20min soustředěné práce vsedě u stolu, činnosti je samozřejmě možné obměňovat a je dobré to spojit i s jinými hravými úkoly z předškolní přípravy či nějakým grafomotorickým cvičením.
  • Trénujte zábavně, lehce a hravě. Obrázky od logopeda si můžete okopírovat, nastříhat, vybarvit, vyrobit si z nich koláž, puzzle, pexeso, můžete si je schovávat na nejrůznější místa, a pak je zase hledat, můžete losovat z krabičky... Fantazii se meze nekladou, sami nejlépe znáte své dítě a jistě přijdete na způsoby, jak cvičení zpestřit. Jen ze zkušenosti vím, že je málo dětí, které by bavilo denně sedět nad stejnými obrázky a pečlivě je pojmenovávat...
  • Zapojujte do nácviku více smyslů. Skvělé je použití zrcátka pro kontrolu správného nastavení rtů a jazyka. Někdy je dobré naopak oči zavřít a zaposlouchat se, zda se povedl skutečně správný zvuk. Někdo si potřebuje vše doslova osahat, a tak je dobré použít nějakou pomůcku do úst (stereognostické tvary, lipo, kousek jedlého papíru apod.)
  • Při cvičení s předškoláky zapojte i písmena. Nebojte se, že něco uspěcháte, naopak velmi pomůžete předškolní přípravě.
  • Netlačte na dítě, tlak vytváří odpor. Zcela přirozeně jsou ve vývoji (nejen) řeči období velkých pokroků i období stagnace. Tak je to v pořádku. Pokud chodíte na logopedii, poctivě trénujete a pokroky nejsou, je určitě dobré se o tom zmínit logopedovi. Skoro vždy je možné zkusit jinou cestu, jiná cvičení. Pokud ale pokrok ani tak nepřichází, je možné, že prostě není vhodná doba. Možná je potřeba dát si pauzu a zkusit to znovu třeba za pár týdnů, nebo za pár měsíců.

A komu se pauza protáhla i na několik let, nezoufejte, logopedie je tu i pro velké děti, dospívající i dospělé. Pak už musí zapracovat i síla vůle, ale nikdy není pozdě se naučit něco nového!